Asi by to chtělo úvod do mojí duše,ne??
Publikováno 03.06.2011 v 12:32 v kategorii Sobectví není na škodu(o mně), přečteno: 92x
Je mi 19,jsem pracující studentka z Kladna a mám se ráda. Možná,že někdy i víc,než je zdrávo..
Jak jenom začít..(stejně to asi těžko bude někdo číst,ale dám si přeci záležet,ne?) Můj živoj je vážně skvělý,nic mi nechybí,jsem šťastná. Jasně,jsem,ale když se nad vší tou životní nádherou zamyslím,tak nic není takové,jak se zdá. Studuji už po 3. druhý ročník(a to i přesto,věřte nebo ne,jsem vážně dost chytrá),musím chodit do třech prací,žiju s mámou,co je alkoholička,mám přítelkyni,atakdále. Přesto se mám fajn. Odmítám pesimistické uvažování o tom,co nemám,ale jen přemýšlím nad tím,že jsou na tom lidi hůř. Nesnáším sice porovnávání se s někým,poněvač já jsem přece jedinečná. Vím,že jsem:
- chytrá
- hezká
- milá
- hodná
- spolehlivá
- upřímná(což ale možná nepatří mezi moje ctnosti...)
- schopná
Ok,teď jsou na řadě špatné stránky:
- málo cílevědomá
- nerozhodná
- impulzivní-a to velmi!!
- konfliktní
- rozmazlená
Napsala jsem víc dobrých vlastností,než těch špatných a to je,myslím,vyrovnanost. Můžu upřímně říct,že jsem správně sebekritická. Znám svoje dobré i špatné vlastnosti a umím s tím pracovat. Snažím se vytěžit z dané situace maximum pro sebe.(ano,velmi rozmazlená!)
Komentáře
Celkem 0 komentářů